S příchodem pandemie COVID-19 se zvyšování imunitní odolnosti začala klást stále větší pozornost. Většina lidí automaticky sáhne po vitamínu C, ale není třeba zapomínat i na ostatní důležité vitamíny a výživové doplňky. Proč nám lékaři stále doporučují právě vitamín D, C, Zinek, Selen a Antioxidanty, a jak fungují v boji proti COVID-19?

Hlavním faktorem úmrtnosti u COVID-19 je syndrom akutní respirační tísně (ARDS). Hlavním znakem ARDS je významně zvýšený oxidační stres, který vede k poškození buněk, selhání orgánů a smrti.

Dochází při něm k nepřiměřené zánětlivé reakci v plicích. ARDS může odstartovat různé podněty, například. rozsáhlé úrazy, infekce nebo vdechnutí dráždivých látek. Plíce se při něm poškozují a vyplňují tekutinou. Projeví se to namáhavým dýcháním, únavou, zhoršením přenosu kyslíku do krve a celkovým akutním zhoršením zdravotního stavu.

VITAMIN D

Vitamin D3 se ve vztahu ke korona viru jeví jako jeden z nejdůležitějších vitamínů. Lidé s dostatkem vitamínu D měli až o 52% nižší pravděpodobnost, že se u nich rozvine onemocnění COVID-19. V krvi jim byla zjištěna také nižší hodnota zánětlivého markeru (C-reaktivní protein).

Literatura a také běžná praxe poukazuje na nízké hladiny vitamínu D u populace, proto jsou doporučení na denní dávku vitamínu D alespoň 1000-2000 IU, při akutním onemocnění se přistupuje k dávce 4000UI denně. (Veith, R., 2007)

“Vitamín D by mohol ovplyvniť odpoveď organizmu na SARS- -CoV-2 vo včasnej viremickej fáze a aj neskorej hyperinflačnej fáze, typickej pre ťažšiu formu ochorenia COVID-19, tromi mechanizmami:

• udržiavaním a ochranou medzibunkových spojení alveolárnych buniek respiračného traktu,
• zvýšenou produkciou cathelicidínov a defenzínov,
• znížením produkcie prozápalových cytokínov (utlmením cytokínovej búrky pri ťažkom priebehu COVID-19)”

(Juraj Smaha, Martin Kužma, Peter Jackuliak, Juraj Payer V. interná klinika LF UK a UN Bratislava, Slovenská republika)

“Studie jednoznačně prokazují vliv nedostatku vitaminu D na snížení obranyschopnosti organismu. Vitamin D je zásadní aktivátor adaptivní imunitní odpovědi a bez dostatečného zásobení vitaminem D se T‑lymfocyty při předložení antigenu neaktivují. V momentu, kdy je T‑lymfocytům prezentován cizí antigen, hledají přítomnost vitaminu D, a není‑li v dostatečném množství v okolí přítomen, T‑lymfocyty nejsou schopny se aktivovat. Vliv suplementace vitaminu D při akutních onemocněních respiračního traktu, ale i jako prevence těchto onemocnění, je podpořen několika studiemi a obzvláště v zimním období je jednoznačně doporučován, nelze ho však pokládat za kauzální terapii COVID–19. “

(PharmDr. Karel Vašut, Ph.D., PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D. Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno)

ZINEK a SELEN

Zinek je stopový prvek podporuje imunitu, vzájemnou interakci buněk, a také má důležité účinky protivirové obrany organismu. Včasná suplementace Zinku může zkrátit trvání onemocnění.

Selen je nezbytným mikroelementem, který podporuje imunitní systém a jeho sloučeniny mohou fungovat jako antioxidanty pro lidský organismus.

“Další možná pomocná léčiva a doplňky stravy, které by měly mít pozitivní efekt na prevenci, ale i při terapii onemocnění koronavirem COVID-19, jsou uvedeny níže. Neexistuje k nim sice dostatek studií, nicméně při volbě přípravku pro pacienty bychom měli případně doporučovat tyto látky v uvedených doporučených dávkách.

• Selen vdenní dávce 50–100 mcg, jako antioxidant a důležitá součást peroxidáz.
• Zinek v denní dávce 30–50 mg, jako antioxidant.”

(PharmDr. Karel Vašut, Ph.D., PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D. Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno)

VITAMÍN C

Význam vitamínu C je znám jako podpůrný lék při různých virových infekcích. Jeho nedostatek se projevuje sníženou odolností proti infekcím dýchacího traktu a výraznou únavou. Autoři popisují odlišnou výši dávky při podání. Běžná dávka pro dosažení správné hladiny je 500 – 1000 mg denně. Existují práce, které doporučují vysoké dávky. S klasickou hypervitaminózou (onemocnění způsobené příliš vysokou mírou nahromaděných vitamínů) se u tohoto vitamínu nesetkáváme. (MUDr. Etela Janeková, PhD.)

U alergických jedinců se ojediněle mohou vyskytnout ekzémy, urtika (svědící, plošně vyvýšený svlačec) nebo astmatický záchvat. U pacientů s hyperoxalémií dochází k tvorbě ledvinových kamenů, zejména při vyšších dávkách, než je 500 mg denně. (MUDr. Etela Janeková, PhD.)